Bedrník Obecný
Pimpinella saxifraga L.

Bedrník roste na suchých loukách, mezích, náspech i ve světlých lesích v křovinách v Evropě a Přední Asii. Jako koření se používají především čerstvé listy. Kořen je spíše léčivá droga, i když se jím kdysi kořenilo pivo. Bedrníkové listy chutnají kořenně nasládle a mírně pálivě, se sladkou příchutí po okurkách.

Bedrníkové lístky se sbírají v přírodě zjara ještě před vytvářením lodyhy z přízemní růžice. Lze jej pěstovat na zahrádce i v truhlíčcích. Vhodné místo je na skalce, na slunném, suchém místě. Na půdu není náročný.

Listy obsahují silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny ,třísloviny, saponiny, vitamín C a karoten. Napomáhají látkové výměně, upravují poruchy trávení, podporují chuť k jídlu, zvyšují sekreci trávicích šťáv. Užívá se v množství asi jedna lžíce listů na osobu.

Lístky bedrníku se přidávají do polévek, omáček, koření se jimi hlávkový salát. Lze je přidat do majonézy, bylinkového másla, tvarohových pomazánek. Bedrník se používá v italské, francouzské,španělské, ale i v německé a anglické kuchyni. Existují i šlechtěné odrůdy.