Z přírody na stůl

Mnoho rostlin v naší domácí flóře má již dlouhodobě zakořeněnou tradici - jako kopřivy, popenec, květy smetanky lékařské, květy i plody bezu černého, šípky, trnky, plané třešně, višně, jablka,... Je však řada méně známých rostlin, kterých využívali naši předkové v předjaří a které mají cenné dietetické vlastnosti, ale jejich chuť předčily šlechtěné rostliny.

Velké množství rostlin můžeme využít na polévky, omáčky, saláty a přílohy, které mohou překvapit zajímavou chutí i vůní.

Z kořenů i z listů rostlin (merlík, lebeda, podběl, kmín, čekanka, řeřicha luční, česnek, rozrazil potoční, kontryhel, ptačinec, mladé listy kostivalu, slézu a bolševníku, pupalky, kozí brady luční, černobýl, pilát, plicník, nedřevnaté výhonky chmele,... ) se připravovaly polévky, špenáty a mnohdy byly i chutným kořením do bramborového salátu.

Jako koření se využíval v malých dávkách šťavel, rdesno peprník, česnáček, semena kokošky pastuší tobolky, planého kmínu, kořeny kuklíku městského s vůní hřebíčku, semena černuchy, černobýl, pelyněk, vratič, maří list,...

Konzumovaly se i květy jabloňové, jetelové, růží, hluchavky bílé, podbělu, smetanky, sedmikrásky (které jsou nejen chuťově výborné ale i pomáhají při snižování cholesterolu v krvi), akátu,... Z pupenů buku se vyráběl likér, z mladých výhonků smrků kvašený nápoj.

Dnes se nejčastěji brzy zjara využívají mladé kopřivy, ale vrcholky kopřiv lze požívat celý rok. Chutný je i šťovík, popenec a mladé listy a květy sedmikrásky, fialky a další rostliny, ze kterých se vaří jarní bylinkové polévky.

Zelené koření

Zelené koření, si můžeme samy vypěstovat na zahrádce, doma v květináči,... Můžeme jej používat čerstvé i sušené. Většina kořenících rostlin jsou také léčivé rostliny. V dávkách, které používáme ke kořenění, jsou jejich léčivé účinky slabé. Ale ve svém úhrnu povzbuzují čichové a chuťové orgány, ovlivňují tvorbu a vylučování trávicích šťáv, vstřebávání výživných látek z potravy a také urychlují zažívání, mají vliv na vyprazdňování střev, jsou zdrojem ochranných látek.

Např. některé ovlivňují chuť k jídlu a střevní peristaltiku - meduňka, máta peprná, dobromysl aj., některé působí proti nadýmání - kmín, koriandr, fenykl, majoránka, saturejka, bazalka, máta, a další. Proti průjmům po tučnějších pokrmech působí česnek, tymián, popenec, saturejka, majoránka, bedrník, dobromysl a další.

Jiné mají vliv na vylučování žluče - křen, rozmarýn, jalovčinky, máta, dřišťálky,...

Další mají mírný vliv na odstraňování vody z těla, na vylučování moči - brutnák, dřišťálky, jalovčinky, libeček, petrželka, celerové listy,...

Bylinky lze využívat i v dietě, např. petrželku, pažitku, mátu, saturejku, bazalku, yzop, dobromysl, meduňku, brutnák, estragon, tymián - vše v mírných dávkách může zpestřit chuť dietních pokrmů s omezením soli.